Fašank - něco o tradici
Z fašanku v Drslavicích 2011
Masopust neboli karnevalové období bylo
v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční
středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava,
která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před
Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem
masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). Dnes se jako
masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí
(nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).
Charakteristika
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční
středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu.
Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky
s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však
už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr,
chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Karneval a masopust v Římě
Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl
ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale
spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy
dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní
období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv
carnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený
s hodováním a maškarami, než celý masopust.
Masopust v Česku v jednotlivých regionech
V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.
V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání „pod šable“. Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, např. „na len“ , „na konopě“, „žabská“ apod.
V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.
Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový tanec.