Fašank

Fašank neboli ma­sopustní období bylo od minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Fa­šanková zábava, která v minulosti probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou a byla vyvrcholením fašanku se nyní přesunula v čase dopředu na neděli. Název fašank je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu)  se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

V naší obci se fašankového průvodu účastní především místní hasiči, sportovci  a ostatní příznivci této tradice. Hned po obědě se schází v hospodě, kde se ustrojí do různých masek (dříve typicky medvěd, vodník, četník, doktor, žoldák, dnes­ka různé postavy od pohádek až po politiku) a zpravidla si dají skleničku kořalky na kuráž, často je hospodyně obdaruje slaninou, kterou nosí napíchnutou na meči. Občas namašlí také žebřiňák, který táhnou s sebou. Po třinácté hodině pak za doprovodu dechové hudby vyrážejí na obchůzku po celé obci dům po domu. Přitom tančí, šprýmují s občany a navozují rozvernou atmosféru. Lidé se jim za to odvděčují finančním obnosem do pokladničky, nabízejí většinou Boží milosti a koblihy k ochutnání a štamprličku slivovice. Průvod končí v podvečerních hodinách zpět v hospodě, kde se pokračuje v zábavě, tzv. „dozvuky fašanku“.

Závěrem několik pranostik a odkaz na příslušnou fotogalerii k fašanku. 

• Masopust na slunci – pomlázka v senci.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Krátký masopust – dlouhá zima.
• Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Suchý půst – úrodný rok.
• Masopust na slunci – pomlázka u kamen

Děkujeme, že třídíte odpad!