Fašank

Fašank neboli ma­sopustní období bylo od minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Fa­šanková zábava, která v minulosti probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou a byla vyvrcholením fašanku se nyní přesunula v čase dopředu na neděli. Název fašank je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

V naší obci se fašankového průvodu účastní především místní hasiči, sportovci a ostatní příznivci této tradice. Hned po obědě se schází v hospodě, kde se ustrojí do různých masek (dříve typicky medvěd, vodník, četník, doktor, žoldák, dnes­ka různé postavy od pohádek až po politiku) a zpravidla si dají skleničku kořalky na kuráž, často je hospodyně obdaruje slaninou, kterou nosí napíchnutou na meči. Občas namašlí také žebřiňák, který táhnou s sebou. Po třinácté hodině pak za doprovodu dechové hudby vyrážejí na obchůzku po celé obci dům po domu. Přitom tančí, šprýmují s občany a navozují rozvernou atmosféru. Lidé se jim za to odvděčují finančním obnosem do pokladničky, nabízejí většinou Boží milosti a koblihy k ochutnání a štamprličku slivovice. Průvod končí v podvečerních hodinách zpět v hospodě, kde se pokračuje v zábavě, tzv. „dozvuky fašanku“.

Závěrem několik pranostik:

  • Masopust na slunci – pomlázka v senci.
  • Konec masopustu jasný – len krásný.
  • Krátký masopust – dlouhá zima.
  • Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
  • Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
  • Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
  • Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
  • Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
  • Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
  • Suchý půst – úrodný rok.
  • Masopust na slunci – pomlázka u kamen

Kalendář akcí



Počasí v Drslavicích


Obec Drslavice

Drslavice 93,
687 33 Drslavice, Zlínský kraj

IČ: 00360597
tel.: 572 67 11 51
e-mail: obec@drslavice.cz

Úřední hodiny:

pondělí, středa
7.00–12.00, 12.30–16.30
úterý, čtvrtek
07.00–12.00 12.30–15.00
pátek
07.00–12.00 12.30–14.30

Starosta obce
Rostislav Mihel


Mikroregion Dolní Poolšaví Sdružení místních samospráv ČR
Děkujeme našim partnerům:
Zlínský kraj, MMR, Ministerstvo zemědělství, sponzoři Drslavského léta, Úřad práce, Ministerstvo vnitra

Všechna práva vyhrazena – 2020 – www.drslavice.cz
Prohlášení o ochraně osobních údajů – GDPR | Administrace
Vytvořilo Studio KVARK